Je mezi námi dost těch, kdo jsou jako obrázek. V přeneseném stejně jako nepřeneseném smyslu toho slova. A dnes bude řeč právě o tom druhém. Tedy o těch, kdo jsou jako obrázek… protože jsou prostě pomalovaní. Přesněji řečeno potetovaní.
Je mezi námi docela dost těch, kdo na sobě nosí nějaké to tetování. Někteří mají jedno a u některých pro tetování pomalu není vidět ani kousek kůže, někteří vystavují toto na odiv světu a jiní to mají na místech, kde to může uvidět jen věru málokdo, možná i jenom oni sami.
Důvodů, proč tak lidé činí, je pochopitelně povícero. Někdo chce být takovým tetováním zkrášlen, někdo chce být díky němu zajímavý, někdo si ho pořizuje jenom proto, aby zapadl do určité skupiny lidí, dost možná i zločineckého gangu, pro někoho to představuje symbol revolty a někdo se nechá tetovat dejme tomu i jen z mladické nerozvážnosti. A určitě by se našly i další důvody, po nichž teď ale ve své fantazii pátrat nebudu.
Leckdo zkrátka nechá vydělat . Je to jeho tělo a jeho volba a proč by tedy ne?
Stačí si jednoduše vyhledat nějaký ten tetovací salon na internetu, pokud už tedy nevíme o nějakém v sousedství i sami, stačí si na to našetřit, protože je to kšeft jako každý jiný a čím lépe to tatér umí, tím je logicky i dražší, a pak už stačí jenom nějakou dobu snášet nepohodlí, jež tento zákrok zákonitě přináší. A je to.
Pak už má člověk to, co chtěl mít, nebo aspoň pokus o něco takového, pokud si nezvolil toho pravého „umělce“. Někdy na místě, kde se to dá za všech okolností snadno schovat pod šaty, někdy naopak na místě, jež se prakticky nedá zahalit. Někdy je takové tetování nepřetržitě na výsluní, jindy naopak tam, kam nechodí slunce. To podle toho, pro co se jeden rozhodne. Nebo podle toho, pro co se může rozhodnout vzhledem ke svému společenskému postavení. Protože znáte to – ředitel banky s potetovaným obličejem, strážce zákona s pažemi potetovanými zabijáckými motivy, drsný vyhazovač s poletujícím něžným pestrobarevným motýlkem a podobně není to nejšťastnější řešení.
Ale to už je věc každého z nás. Vybrat si, zda se nechat tetovat, kde, kdy a jak.
Akorát asi není zrovna nejlepší volbou nechat se tetovat třeba někde pokoutně ve sklepě, přinést si odsud třeba i žloutenku a nakonec po zbytek života koukat na to, jak se nám na rostoucím chlupatém pupku deformuje vytetovaná tvářička naší první lásky, se kterou jsme se vzápětí rozešli, protože se nechtěla při sexu tisknout sama na sebe.